Aktuality a články

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí 01.09.2020

Dne 13. května 2020 byl Poslanecké sněmovně vládou předložen návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy, a to jako sněmovní tisk č. 866. Poslanecká sněmovna návrh 8. července 2020 schválila a postoupila Senátu. Po jeho projednání jej Senát 12. srpna 2020 Poslanecké sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Nyní bude o návrhu opět jednat Poslanecká sněmovna s tím, že může návrh přijmout ve znění schváleném Senátem, či ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. V obou případech však bude zrušeno jak zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, tak i vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Jako rozhodný den byl určen 31. březen 2020.

Daňová povinnost u daně z nabytí nemovitých věcí tedy zanikne ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to v případě, kdy lhůta pro podání daňového přiznání uplyne od 31. března 2020. To znamená, že v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí tato daňová povinnost zanikne, byl-li vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí proveden po 1. prosinci 2019.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí má zejména zjednodušit a zpřehlednit daňový systém a snížit administrativu spojenou se správou daně. Zároveň je cílem také kompenzace dopadů pandemie koronaviru na společnost. Mimoto by její zrušení mělo sloužit k omezení zakládání obchodních korporací s cílem umožnění účelových převodů podílů, jimiž jsou fakticky převáděny nemovité věci, ovšem bez zatížení touto daní.

V návaznosti na zrušení této daně se změní i lhůta pro časový test využívaný k určení, zda bude prodej nemovitých věcí pořízených za jiným účelem než za účelem vlastního bydlení podléhat dani z příjmů, nebo bude od této daně osvobozen. Rozhodná doba mezi nabytím a prodejem nemovité věci je nyní stanovena na pět let, bude však prodloužena na deset.

Tím se ztíží využití této daňové výhody investory, čímž by se měla snížit jejich aktivita v této oblasti a mělo by dojít ke zvýšení nyní nedostatečné nabídky nemovitých věcí určených k bydlení. Mimoto by se mělo díky tomu omezit i nakládání spekulantů s nemovitými věcmi. V zájmu podpory pořizování vlastního bydlení se však prodloužení nebude týkat případů, kdy prodávající příjem z prodeje nemovité věci použije na uspokojení vlastní bytové potřeby. Taktéž se prodloužení nebude vztahovat na nakládání s nemovitými věcmi uskutečněné před 1. lednem 2021.

Další související změnou má být úprava institutu nezdanitelné části základu daně dle § 15 odst. 3 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, díky kterému bylo možné uplatnění odpočtu zaplacených úroků na úvěru určeného k hrazení bytových potřeb. Původně měla být tato možnost zcela zrušena, díky pozměňovacím návrhům však zůstane tento institut zachován i nadále. Sníží se ovšem celková částka úroků, o které bude moci být základ daně ze všech úvěrů poplatníků ve stejné společně hospodařící domácnosti snížen, a to z částky ve výši 300.000,- Kč na částku ve výši 150.000,- Kč.

Rozdílný pak bude okamžik, od kterého se bude uplatňovat tato snížená celková částka. Dle znění, ve kterém byl návrh postoupen Poslaneckou sněmovnou Senátu, by se měla snížená úhrnná částka použít až na úroky z úvěrů určených k financování bytových potřeb obstaraných od 1. ledna 2022. Naopak dle znění schváleného Senátem již na úroky z úvěrů určených k financování bytových potřeb obstaraných od 1. ledna 2021, tedy o rok dříve. Zde tedy bude záležet na tom, v jakém znění nyní projde návrh zákona Poslaneckou sněmovnou.